(Texta a foto: Dagmar Humpolíková)
Čisté hedvábí, bavlna a jelenice na kalhoty, to jsou základní materiály z nichž se v těchto dnech šije slavnostní lidový kroj pro Vranovice. Přesně podle doložených historických informací. První dvě zkoušky už proběhly a tvůrkyně odhadují, že základní podoba kroje by mohla být hotová v polovině října.
Modelovým párem jsou Eliška Macková a Dominik Kurka, kteří si už nošení kroje (zatím toho kyjovského) vyzkoušeli na letošní Májové a hodech. Teď jsou svědky toho jak vzniká zcela nový kroj, do něhož by se v budoucnu mohla oblékat celá vranovická chasa. A podle jejich reakcí se jim nová podoba zamlouvá. V nejbližších dnech budou hotové také kožené boty, šité na míru ve specializované ševcovské dílně Alana Kvasničky z Brna. Vysoké kožené pro šohaja, nízké černé s historickou sponou pro dívku.
S vkusem, citem a střídmostí přistupovali naši předkové k tvorbě slavnostního oblečení a ctili přírodní materiály. Přesně v jejich stopách teď pokračují etnografky z hustopečského muzea doktorka Soňa Nezhodová a Šárka Seifertová. A svou důvěru ke zdárné realizaci vložily do rukou specializované švadleny a tvůrkyně Yvety Petráskové z Bořetic. Nechybí jim nadšení a profesionalita. A také zkušenosti. Mají za sebou například zdařilou rekonstrukci kroje hanáckého Slovácka. Ten získal velkou oblibu například v Němčičkách na Břeclavsku a ve folklórních souborech Zavádka z Čejkovic nebo Salajka z Dambořic. Nový kroj si tamní lidé oblíbili tak, že si ho nechávají šít sami pro sebe, včetně ženáčů.
Vranovice budou první skutečně odbornou rekonstrukcí kroje, který patří do oblasti jižního Brněnska. „Projevuje se tu už městský vliv, zdobení krojů je střídmější, ale objevují se i honosné prvky jako zlatožluté dírkování, užití zlatých či stříbrných knoflíků a port a podobně,” přiblížila etnografka Soňa Nezhodová. Současně však zdůrazňuje, že zůstává zachována viditelná silueta ženské postavy. Nedeformuje ji přehnané množství spodniček, v nichž se stárky nemohou ani volně pohybovat. Sukně má při tanci alespoň mírně vlát a její délka patří pod kolena. Mini ke kroji nepatří.
Navzdory tomu, že základními barvami kroje jsou černá, modrá, zelená, červená a přírodní kožená, není podle odbornic nutné aby budoucí chasa chodila jako ve stejnokrojích. To se týká především ženských krojů. „Naopak různobarevnost je vítaná. Nepřípustné jsou ovšem novodobé neonové barvy navíc kombinované s umělými tkaninami,” vysvětluje Šárka Seifertová.
Vranovice se mohou těšit to, že budou mít kroj, který se tvoří pod nejpřísnějším odborným dohledem. Nevznikne žádná laická mutace.
Se vzorovým párem slavnostního lidového kroje se bude moci veřejnost seznámit, v plánu je beseda s tvůrkyněmi a odborníky. Další vývoj kroje bude záležet na dobrovolném přístupu vranovických obyvatel. Mohou si ho nechat ušít jednotlivci, rodiny nebo pokud bude vůle ze strany mladých lidí a vznikne v obci například registrovaný folklorní kroužek nebo chasa, otevře se i možnost žádat o dotace na vytvoření několika párů krojů.
Kdo bude chtít zůstane u kyjovských krojů. Cílem není komukoliv diktovat v jakém kroji se bude tradičních událostí účastnit. Rekonstrukcí kroje, který patří do jihobrněnské oblasti, je podpořit zájemce o zachování a znovuzrození tradic ve Vranovicích.
