Obec Vranovice
První písemná zmínka o obci Vranovice se datuje k roku 1257 věcnou poznámkou o přifaření do Přibic. Tato duchovní správa existovala až do roku 1870. V té době byl pro faru zakoupen dům a byla dokončena výstavba kostela Navštívení Panny Marie. Hlavní oltář je dílem Antonína Jurgrikla ze Znojma. Od roku 1257 náležely Vranovice klášteru Premonstrátů v Dolních Kounicích. Po jeho zrušení r. 1528 v pol. století získal obec místokancléř hrabství českého Jiří Žabka z Limberka a o něco později Albrecht Černohorský z Boskovic. Po bitvě na Bílé hoře se staly Vranovice majetkem rodu Ditrichštejnů později Herbesteinů, z jejichž znaku obec převzala do svého znaku dva vinařské nože.
Dřívější název obce zněl Prennwiz nebo Brannowitz, podle jména majitele. Oficiální název Vranovice obec získala až ve dvacátém století. V tu dobu vznikl také logický příměr, že název Vranovice souvisí s hojným výskytem vran, které tu mívají svá zimoviště, nezakládá se ale na historických podkladech.
Obec s ohledem na svoji zeměpisnou polohu velmi trpěla nájezdy a průchody vojsk, ať už to byla válka třicetiletá nebo nájezdy Kuruců, protože obec ležela na důležité křižovatce cest, především odbočky takzvané jantarové stezky a dále stezky, kterou se hnal dobytek z Uher směrem do Polska.
Staří obyvatelé Vranovic se živili výhradně rolnictvím a vinohradnictvím. Např. v roce 1574 zde bylo kromě panského dvora ještě 15 lánů, 7 půllánů a 35 podsedků a 37 vinohradů. V panském luhu se pěstoval chmel a v jednom velkém jezeře Časov mohl loviti ryby bohatý i chudý. Při dvoře byl panský pivovar, který zanikl neznámo kdy.
Rozvoji obce přispěla výstavba železnice a do její historie se zapsala první srážka vlaků na nádraží dne 7. července 1839. Přestavba železniční stanice a vybudování druhé koleje probíhaly od roku 1921 do 1936. Se stavbou místní dráhy Vranovice – Pohořelice bylo započato v roku 1895, tato je dosud v provozu. To, že obec byla přístupna k železnici, stala se navštěvovaným střediskem obratů okolních vesnic, kteří jezdili po železnici směrem na Brno a Břeclav za obchodem a prací.
V roce 1887 byla vybudována silnice na Ivaň, v roce 1899 k Velkým Němčicím. V osmdesátých letech tohoto století byla upravena silnice Pohořelice – Velké Němčice přes obec jako silnice I. třídy.
K památce osobností patří deska u kostela, jako památka na Jana Janka letce bojujícího proti Němcům za 2. světové války ve Francii a Anglii a sloužícího u 311. čsl bombardovací perutě. Narodil se 30.3.1918 v Přibicích.
Vznik obce je dokladován řadou nalezišť v prostoru, kde se nacházel cukrovar postavený v r. 1872 a na některých místech, kde se prováděla výstavba železniční tratě Vídeň Břeclav – Brno (vranovické nádraží, železniční most). Sbírku tvoří poháry, džbánky, mísy, avarské nádobí z 6.- 7. století. Mimo to zde byly nalezeny desítky koster, dokonce i v dřevěných rakvích. Sbírky jsou uloženy ve vídeňském a Zemském museu.
V roce 1656 měly Vranovice 81 čísel popisných. V roce 1790 pak 85 a 562 obyvatel. V r. 1890 to bylo 224 čísel popisných a 1435 obyvatel a v roce 1930 již 419 čísel popisných s 1911 obyvateli. V roce 2010 má obec 743 čísel popisnýcha 2031 obyvatel.
Nejstarší kronika obce pochází z roku 1890, popisuje však řadu historických událostí z dřívějších desetiletí. Podle ní obec prožila řadu pěkných i špatných údobí, někdy až katastrofických.
Požáry postihly Vranovice v roce 1840, 1859 a 1860. Ten první vznikl od jiskry lokomotivy, při projíždění vlaku. „Půl vesnice vyhořelo, 20 domů, 37 domků, 27 stodol a 7 lidi přišlo o život. Shořela škola i kořalna. Požár v prosinci roku 1859 zničil mnoho stavení a stodol sedláků a tím i mnoho dobytka, drůbeže, obilí, slámy, dřeva a pod. Požár v lednu 1860 byl založen rukou nešlechetnou proto, aby poškodil majetek občanů, kteří neutrpěli škodu při požáru před rokem. V okolních vesnicích se uspořádaly sbírky na vyhořelé,“ praví historické zápisy.
V roce 1849 byla vesnice postižena cholerou. Tato nemoc tehdy řádila jen v chalupách. Zemřelo 34 lidí. Znovu vypukla 11. srpna 1855 a v šesti týdnech zemřelo 87 lidí. Denně se pohřbívalo 4 – 9 osob.
Přírodní katastrofy v podobě značného množství vody po zimě způsobily velké škody v r. 1901, naopak ničivé sucho bylo v roce 1908. Každoročně bojovali místní obyvatelé s menšími následky při zvýšené hladině vody Šatavy a Svratky, zvláště na jaře, které se projevovali v průběhu celého století, až do výstavby mušovských jezer.
Největší krupobití postihla obec v červnu 1892 a v srpnu 1889. „Byla zničena veškerá úroda a vytlučena okna. Kroupy veliké jako slepičí vejce, neforemné kusy ledu padaly z nebes.“
Nejvíce Vranovice utrpěly za třicetileté války, stejně tak byly postiženy v roce 1792 za vpádu Rusů a Sasů, jimž obec musela vyplatit velké výkupné. V letech 1805 – 1809 prošla Vranovicemi část francouzských vojsk.
Obec v 19. století patřila do soudního okresu Židlochovice a politického okresu Hustopeče, kde setrvala až do roku 1960, kdy se stala součástí okresu Břeclav. Ke změně okresu na Brno – venkov došlo v roce 2007, z iniciativy pověřené obce Pohořelice.
Z památek stojí za zmínku socha sv. Floriána na původním náměstíčku obce, které tvořilo původní střed obce, kostnice na hřbitově z 17. století, která má však půdorys středověkého karneru, proto může být i starší. V obci je několik zajímavých Božích Muk a křížů.
Ze starší historie, v obci byly nalezeny poháry z doby bronzové, či několik broznových mincí císaře Trajána. V blízkosti vesnice se totiž nacházel pěchotní tábor římských legií.
Z historie školy
V roce 1792 (jinde uváděno 1799) byla v obecním hostinci zřízena exkurendní třída pro nejmenší děti. V roce 1802 byla zřízena samostatná třída pro děti z Vranovic. Učitelem byl až do roku 1843 Josef Schaner. V letech 1870 postavena školní budova na místě obecní radnice jako trojtřídní, od r. 1898 jako čtyřtřídní. V roce 1910 povolena a zahájena výstavba měšťanské školy včetně tělocvičny, ukončena byla v roce 1912. V roce 1923 zřízena pokračovací škola pro učně.
