Historie železniční dopravy

VRANOVICE A ŽELEZNICE

Vranovice leží na trati Břeclav – Brno dnes č.250. Vraťme se ale na začátek.

Již v roce 1829 se zrodil návrh postavit železnici z Vídně přes Moravu a Slezsko k solným dolům v Haliči. Jednalo se o akciovou společnost s názvem „Císaře Ferdinanda severní dráha – zkratka KFNB (z německého Kaiser Ferdinands-NordBahne). Povolení bylo získáno 4.3.1836. Stavba byla zahájena 7. dubna 1837 v úseku Vídeň – Břeclav. Odbočka z Břeclavi do Brna byla zahájena v červnu 1837. Úsek byl rozdělen na dvě části: Břeclav – Rajhrad a Brno – Rajhrad. Na stavbě pracovalo 9 inženýrů, 16 jejich asistentů a 14.000 dělníků. Mezi Brnem a Břeclaví, byly vybudovány pouze tři stanice – Zaječí , Vranovice a Rajhrad. Již v této době si většina sedláků nejen z Vranovic, začala přivydělávat dopravou potřebného materiálu na stavbu tratě. Pro ubytování dělníků byly stavěny menší domky – Pinďulky, Lapačov (dnes Sadová), a byty pro budoucí pracovníky dráhy – ve stanici naproti výpravní budovy a dvě bytovky u závor (dnešní přechod mezi ulicí Přibickou a Masarykovou). Již při první slavnostní jízdě 7.7.1839 z Vídně do Brna došlo při zpáteční jízdě ve Vranovicích k nehodě. Jely celkem 4 vlaky s lokomotivami: Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalus. V 38 vozech bylo přes 800 hostů. Anglický strojvedoucí John William, kteří řídil lokomotivu Gigant v čele třetího vlaku, najel z neopatrnosti na předchozí vlak, který ve stanici zastavil. Nedošlo k žádnému vážnějšímu zranění. Obr. č. 1. Význam Vranovic podtrhuje i fakt, že sousední zastávky, Popice, Pouzdřany a Žabčice byly zprovozněny až v roce 1884. Vranovice byly i v jedné z variant při hledání trasy Vídeň-Praha-Drážďany. Varianta měla č. 4 a jednalo se o trasu: Vídeň-Vranovice-Jihlava-Chotěboř-Praha. Zvítězila varianta Vídeň-Olomouc- Pardubice-Praha. Obr. č .3.

Železnice měla zásadní vliv na rozrůstání se Vranovic. V roce 1829 měly kolem 700 obyvatel. V roce 1870 pak něco málo přes 1400, bylo požádáno o stavbu vlastního kostela a zřízena vlastní škola. Do té doby byly Vranovice přifařeny a přiškoleny do Přibic. Pak se rozrůstaly až do roku 1962, kdy počet obyvatel dosáhl 2011. Následoval mírný úbytek. V roce 2018 mají Vranovice cca 2300 obyvatel. Téměř v každé rodině byl někdo zaměstnán na železnici – traťovka, zabezpečováci, vlakvedoucí, výpravčí, strojvedoucí, průvodčí, posunovači, pokladní, staniční dělníci, hláskaři, hradlaři, pomocníci strojvedoucího (topiči), v depech pak opraváři lokomotiv a vozů, uklízečky….

Kolik bylo potřeba lidí na obsluhu dráhy v té době se můžeme jen dohadovat. Kolem tratě byly tzv. strážní domky. Na katastru Vranovic byl první u řeky Svratky, pak u Říčky, kde byl i přejezd do Pouzdřan. Pak stavědlo č.I, výpravní budova Vranovice, stavědlo II. u závor, strážní domek (dodnes stojí) – zde byl přejezd do polí. Odstranění dvou zmíněných přejezdů došlo při zdvojkolejnění tratě v roce 1934. Obr. č.2. Přejezd do Pouzdřan byl zrušen vybudováním nové silnice, odbočující ze směru na Ivaň až za podjezdem železnice. Další přejezd byl nahrazen mostem. Další strážní domek byl zbořen. Byly na dohled a jejich obsluha vyvěšováním košů nebo lamp signalizovala volnost dalších úseků. V začátcích jezdil jeden vlak denně. Postupně se provoz rozšiřoval až na čtyři vlaky za den. Noční provoz poštovních vlaků byl zaveden až v roce 1844. Cesta jedním směrem z Vídně do Brna trvala více jak 5 ½ hodiny (poštovní povoz potřeboval 15 hod.), dnes se jedná o 1 1/2 hod.

Lokálka Vranovice – Pohořelice: provoz zde byl zahájen 17.9.1895. Byla vybudována remíza pro odstavení a prohlídky lokomotivy (tehdy parní), zásobárna uhlí a vodárna, která zásobovala vodou i lokomotivy na hlavní trati. Pro bezpečnější příchod k místnímu nástupišti do Pohořelic byla vybudována lávka. Trať vznikla  na žádost majitele pohořelického cukrovaru. Tratě nejen vznikají, ale i zanikají. V roce 2012 byla ukončena osobní doprava do Pohořelic a trať byla přeměněna na vlečku.

Dalším mezníkem pak byl rok 1908, kdy byla společnost zestátněna. V roce 1918 přešla společnost pod nově vzniklou republiku. Hlavní tratí se stala Praha – Bratislava. Další kapitolou byla 2. světová válka. Po zabrání Sudet byla trať rozdělena hranicí a muselo se procházet přes několik celnic. Tento stav byl zrušen vznikem protektorátu Čechy-Morava. Koncem války ustupující německé jednotky vyhodily do vzduchu oba mosty před Vranovicemi ve směru od Břeclavi. Byly vystavěny provizorní dřevěné mosty, posléze nahrazeny novými železnými konstrukcemi. Při poslední úpravě tratě doznaly i tyto mosty nový vzhled.

V rámci modernizace tratí byla přebudována i stanice Vranovice v letech 2000 – 2002. Zvýšilo se nástupiště, vybudoval se podchod a bezbariérový přístup (výtah), byl zvětšen poloměr oblouku a vlaky mohou projíždět stanici vyšší rychlostí – úseky před a za stanicí umožňují rychlost až 160 km/hodinu. Při zkušební jízdě Pendolinem v roce 2014 bylo v úseku Vranovice – Šakvice dosaženo rychlosti 237 km/hodinu.

Jak je z krátkého přehledu vidět, měla železnice velký vliv na rozvoj Vranovic.

Zpracoval : Vybíral Oldřich

Nápověda k naší stezce 🙂 … značku najdete u železničního přejezdu ( ve Vranovicích u třetí zastávky naší stezky, kde jsou umístěny závory). U této značky je potřeba dbát zvýšené opatrnosti pro případ současného průjezdu vlaků z obou směrů.